| |
Rekonstrukce
rozhovoru se šamankou Rosou z Adyr-Kežig
 Rozhovor
byl veden v ruštině dne 10.8.2001 na dvorku Rosina domu ve vesnici
Adyr-Kežig v Todžinském rajonu. Nahrávce bohužel není vždy úplně
rozumět, Rosa mluvila jemným, spíše tichým hlasem, jasně zaznívá
pouze její častý smích a naše ne úplně inteligentní dotazy ...
Terénní poznámky pořizované v písemné formě bohužel nenávratně
zmizely na zpáteční cestě spolu s dalšími cennostmi, takže neznáme
Rosino hlavní jméno, úvodní část rozhovoru chybí a zeměpisné názvy,
které se mi nepodařilo najít v mapě, jsou patrně zkomolené...
...
...tajga je veliká a mocná ... je třeba ji ctít ... přinášet dary ... u pramenů
řek, aržaanů ... mnoho míst ... to je pro jednoho, pro jednu rodinu velmi těžké
... proto šamani ... pracuji jako šamanka v celé oblasti ...
(Co znamenají
stromy ověšené útržky látek, žíněmi?)
Duch jednoho místa mi to vysvětlil takto. Stužka (lentočka) představuje
oděv toho místa, je to nový oděv ducha toho místa. Je třeba dávat stužky dlouhé,
světlé, aby i moje cesta byla dlouhá, bílá, aby se mi nic černého nestalo.
Tmavé barvy stužek, hnědé, tmavě modré, tmavozelené, červené není vhodné dávat,
je to proto, aby moje cesta byla dlouhá, hladká, abych došla k svému cíli.
Toto je vysvětlení ducha hory Čaramych (?).
Potom jsem se ještě ptala, proč leží kameny tam, kde jsou ovaa. Je to zpráva
pro ducha toho místa: dávám ti od srdce tento kámen, dávej na mne pozor. Stužky
znamenají totéž: Dávejte na mne pozor, já vás oblékám. ...
U pramenů, aržaanů, to znamená uzdravte mne, toto vám dávám, tento oděv. ...
Také se dávaly vlasy, nebo koňské žíně, ty se tam také přivazovaly. ...
(Jak jste
se stala šamankou, začala jste mluvit s duchy, přišli za vámi,
nebo jste je sama hledala?)
To už je velmi dávno. Začala jsem vidět, jak duše člověka padá (hyne), když
se toto stalo, tak člověk brzy umřel, další den nebo ještě týž den. Prostě
jsem začala vědět, že člověk umře, ohnula jsem se (ja zagibalas) a
upadla na zem. Bylo to těžké. ....
... Věděla jsem, jakou kdo dostane známku ve škole, kamarádky mi říkaly, že
jsem upadala do transu ... v těch místech, kde jsme žili ... viděla jsem věci,
které neviděly moje přítelkyně, které šly se mnou, nerozuměly jsme tomu ...
nevěděla jsem, co se to se mnou děje, neměla jsem pro to žádné vysvětlení,
nevěděla jsem, co to znamená být šamankou ...
Když jsem byla o osm let starší, byla jsem u jednoho pramene v Bij-Tajze, na
západě Tuvy. Tam je jeden pramen, který se jmenuje Šivlich (?). Byla jsem tam
já se synem, sestra, její syn ... bylo nás tam pět. Přijeli jsme tam večer.
Začali jsme vařit polévku, abychom pojedli. Potom mi sestra řekla: odstav z
ohně tu polévku. Vzala jsem ji a jdu a přede mnou stojí žena. Velmi krásná.
Zeptala se: Proč mi nedáš najíst? Stojím a ona rukama naklonila tu nádobu,
v které jsme vařili a trochu se vylilo. Bylo to podivné, koukala jsem na polévku,
jak se kolébá, čekala jsem, že tam budou vlnky, ale nebyly. Polévky zůstalo
málo. Sestra mi říká: Proč jsi to vylila, je nás hodně, nebude to stačit! Ta
krásná žena řekla: Bude vám to stačit. Řekla jsem tedy: Bude nám to stačit.
Potom jsem nalila polévku na velký talíř ... a bylo jí až po okraj. Najedli
jsme se všichni a to nás bylo pět. Všichni jsme se dobře najedli.
Potom jsme šli nahoru k tomu prameni. Přišli jsme tam a začali jsme ho krmit
... (agoj?), aby nám dal zdraví, zbavil nás našich bolestí, ... (přicházeli
k ní duchové) ... mluvili na mě ... ona mi říká ... třikrát jsem ... přála
jsem si, aby mne sestra odtamtud už odvezla ... přijeli jsme zpátky ... říkala
jsem duchům: Proč se mnou stále mluvíte, já s vámi mluvit nechci ... potom
mne házeli na sníh ... létala jsem vzduchem, nad tajgou ... padl přede mne
takový stín ... řekli mi: Můžeš ... (???)
Nechtěla jsem nic vědět ...
Jednou jsem byla v jídelně, najednou přede mnou upadla jedna žena, umřela.
Vzpomněla jsem si, co říkali ti duchové: Mávni takhle rukou. Mávla jsem a žena
se zvedla a říká: Co se to děje? Nechtěla jsem tomu rozumět, nevěděla jsem
nic o šamanských darech ...
Stalo se, že jsem přecházela silnici, je tam zatáčka, kde jezdí auta, cítila
jsem tam nebezpečí, ne pro mě, ale pro někoho. A potom jedna moje neteř ...
(stalo se jí něco s rukou) ... věděla jsem o tom nebezpečí než se to stalo...
Řekla jsem jim (tj. duchům): Jestliže předvídám, co se stane, musím také vědět,
jak před tím ochránit. Já vám rozumím, ale musím umět všechno. Oni mne tedy
všemu naučili. ...
(Mluví s
vámi více duchů, nebo je jeden z nich hlavním duchem?)
Se mnou je mnoho duchů, přišli většinou od staré šamanky, která umřela ...
od mnohých lidí. Nevím, proč si vybrali mne ...
Jednu dobu jsem je těžko zvládala, když mi někdo nadával, oni ho napadli a
lidé umírali ... mnoho jiných šamanů zabili ... přísně jsem s nimi promluvila,
s těmi šamanskými bytostmi (šamanskoje životnoje), jak se stalo, že
tamti umřeli... pak jsem zůstala sama, seděla jsem tři roky doma a nic nedělala,
léčila jsem se ... Pak jsem nalezla harmonii...
(Proč jste
se usadila právě zde ?)
Stalo se, že když jsem sem přijela, cítila jsem se zde velmi pokojně ... (energie?)
... vdala jsem se ... mám syna a dceru ... učím ve škole matematiku a něco
jako psychologii (na základní škole pro asi 250 dětí) ...
(Nevěděla
jsem, že je možné být šamankou a mít k tomu další povolání ...)
To je tak. Já jsem šamanka a zde jsou moje bytosti (životnyje). Jestli jsou
oni silnější než já, tak nemohu být sama sebou. Pokud jsem silnější než ti
duchové, tak mohu být sama sebou. ... Dříve to bylo horší, protože mi říkali:
Řekni to a to, jdi tam, udělej tohle ... to se mi nelíbilo ...
(Myslíte, že je možné, aby bylo více šamanů dohromady? Viděli jsme v Kyzylu
dům, kde bylo několik šamanů najednou ...)
V tom domě jsem pracovala tři dny. První den byli všichni nadšeni, ale potom
... přišel za mnou jeden šaman, ptal se: Proč jsi sem přišla ... co jsi to
udělala ... oni totiž viděli jen to, co jsem viděla já. Přišli pacienti, lidé,
kteří něco potřebovali, ale oni viděli pouze mýma očima ... moji duchové jim
nedovolili pracovat ... Řekla jsem si: Co já tu budu ...
(Byla jste
také v Německu...)
... Tam jsou moji studenti ... budu ve městě Münster od 17. 10. do 16. 11.
(r. 2001) ... je tam jedna žena, zařizuje to, dělá reklamu ... studentů je
mnoho, z Rakouska, Holandska. Jedna žena je také z Maďarska ...
(O čem jim
přednášíte?)
... O tom, jak rozvíjet svůj vnitřní zrak, svoji intuici ... jak ji používat
v běžném životě ... to může každý člověk ... být v harmonii se světem, sám
se sebou ... o tom, jak dosáhnout spokojenosti ...
(Používáte
také tradiční šamanský oděv, nebo myslíte, že to není potřeba?)
Lidé si myslí, že je to důležité, ale myslím si, že pro mě je důležitější mít
hlavu, ostatně je mi blíže ... Jestli budu v nebezpečné okamžiky doufat v oblečení,
tak to mne nemůže zachránit ... Hlava stačí ... jestli jsi dobrý šaman, to
lidé poznají podle toho, jak mluvíš, co děláš ... Je třeba být v souladu se
zemí ... každý člověk má určité vibrace, nemocní jinak vibrují, důležité je,
aby se nemíchaly ...
...
(Rádi bychom se účastnili nějakého rituálu, jestli je to
možné...)
Včera jsem byla na Zeleném jezeře ... to jsme se akorát minuli ... zítra odpoledne
budu u pramene ... u cesty na Azas, jak je ovaa ...
(Bohužel
musíme odmítnout, brzy nám vyprší víza a zítra by měla jet loď
do Kyzylu ...)
Tak tedy příště ... šťastnou cestu ...
20.9. Klára
Řezníčková |
